Colours of Ostrava 2008 (+ video)

Letošní festival Colours of Ostrava byl mokrý, ale příjemný. Poznal jsem spoustu zajímavých kapel, o kterých bych se jinak nedozvěděl, protože Colours se více zaměřují na exotičtější hudbu. A to se mi na festivalu líbí. Tady je pár postřehů.

Příjezd

Rozhodli jsme se jet do Ostravy vlakem. S předem vytištěným návodem z festivalových stránek jsme se jali zorientovat v systému ostravské MHD, což se nám podařilo, ovšem návod nás poslal kamsi na konečnou jakési tramvaje, kde nebylo po festivalu ani vidu. Evidentně jsme se návodem neřídili sami, v okolí zmateně postávali další hudbychtiví návštěvníci. Od (přízvukem neoddiskutovatelného) Ostravaka jsme si nechali vysvětlit, že jsme měli vystoupit o zastávku dřív a na druhý pokus jsme centrum dění našli. Možná by měl návody dělat někdo, kdo je aspoň nechá zkontrolovat někým, kdo už někdy tramvají jel.

Ve stanovém městečku jsme našli poslední volné místo na stan (ještě že jsme vzali ten menší). Asi to bylo tím, že jsme přijeli až v pátek kolem 18h (Colours začaly už ve čtvrtek). Myslím ale, že pořadatelé později nějak dokázali stanovací plochu rozšířit. Stan jsme postavili hned a vyrazili jsme do areálu.

Páteční program

Pátek jsme si na Colours of Ostrava udělali rockovější, podívali jsme se na Kofe-in (trochu breakbeat), Longital (příjemný rock), Happy Mondays (jedna z největších hvězd festivalu – už dlouho a dobře hrající Britové – pomaleji zpívaný rock) a na závěr skvělí Dandy Warhols z jú es ej, kteří jsou známí hlavně jedním rádiovým hitem, ale i ostatní skladby byly skvělé. Nádherná rocková tečka za pátečním programem a ve 3 už jsme spali.

Sobota

Asi do 15h jsme běhali po návštěvách a na Colours jsme se vrátili na koncert italských AIM, což je příjemná kytarovka, jen lehnout do stínu a poslouchat. Úspěšně jsme se vyhnuli koncertu Dana Bárty (jeho afektované prožívání hudby rukama bych nerozchodil) a šli jsme na Psalm Drummers, což byli křesťanští bubeníci. Hudba fajn, ale ty křesťanské komentáře si měli nechat do Států. Poučování o tom, že mám mít ruce nahoru jako strom jsem ještě přežil, ale když začali vysvětlovat, že mám žít podle boha a mluvili skoro víc než hráli, tak jsme to zabalili a šli na jinou stejdž.

AIM - italský rock

Italští AIM

Udělali jsme dobře, protože jsme alespoň zabrali dobré místo na pro mě nejlepší koncert celého Colours of Ostrava – kapely Sergent Garcia, což je něco na způsob Manu Chao – směs reggae, ska, latina a kdoví čeho ještě, zpíváno španělsky a francouzsky. Nádhera, lidi ve varu, pro mě zlatý hřeb festivalu. Ochutnávka na foťákovém videu tady:

Po tomto koncertu začalo pršet, takže jsme se schovali do stanu, kolem kterého jsme zrovna procházeli, a to do stanu Radegastu, což nebylo od věci. Zde se udál další z příjemných zážitků dne, kdy za silného deště, spousty zmoklých, ale dobře naladěných lidí a jukeboxu hrajícího staré hity od Doors apod. začal někdo do hudby hrát na saxofon, ostatní zpívat a… asi nemá smysl popisovat nepopsatelnou atmosféru.

Ságo 1

Ságo 2

Nicméně bouřka se přehnala, tak jsme se mohli jít mrknout na headlinera Colours of Ostrava – Irku Sinead O‘ Connor. Já ji moc neprožívám, ale Nothing Compares to you jsem si poslechl a vypadala spokojeně, takže jsme mohli překlusat k druhému podiu na Mauretánského písničkáře Daby Touarého, což byla prostě nádhera – příjemná houpavá hudba a přesto, že do toho trochu pršelo (nebo právě proto?) se vytvořila perfektní atmosféra a publikum nechtělo nechat kapelu odejít, zůstalo před podiem ještě několik minut po zpěvákově odchodu, kdy zpívalo refrén z poslední skladby a chtělo ho přimět k přídavku. Pořadatelé však byli nekompromisní a další přídavek nepovolili.

Sobota pro nás skončila vystoupením kapely Goldfrapp, což je prý jedna z největších hvězd současné elektronické scény, i festivalu, ale mě zpěvaččin pomalý hlas nechával poměrně klidným. Rozhodování o tom, jestli počkáme do 3h na vystoupení francouzského breakbeatového Recyclera nám usnadnil déšť, takže jsme dali přednost romantickému usínání za bubnování deště o stěny stanu.

Neděle

Poslední den festivalu Colours of Ostrava byl opět bohatý na zážitky. Dopoledne jsme si šli prohlédnout centrum Ostravy (na Stodolní v tuto dobu nebylo ani živáčka a to prý to tam žije nonstop), osvěžili jsme se v geniální fontáně, která na náměstí tryská přímo z dlažby a dali si kafe a snídani. Vrátili jsme se na One Night Band (česká kapela zpívající anglicky, něco na způsob Support Lesbiens, má jeden rádiový hit), což se příjemně poslouchalo nejen k pročítání novin.

Na koncert Ivy Bittové a Emila Viklického jsme se nedostali kvůli kapacitě (stejně si nejsem jistý, jestli jsem až tak náročný posluchač), tak jsme si šli sbalit batohy s tím že pak jen těsně před odjezdem sbalíme stan a mezitím v 16h půjdeme na koncert gospelové kapely Craiga Adamse. Při balení batohů jsme podle blýskání a stále bližšího dunění hromů naznali, že radši sbalíme už i stan, čímž se v podstatě podruhé narodil, jinak bych přišel o druhý stan během jednoho měsíce (3 týdny před tímto víkendem nás v Týnci při sjíždění Sázavy zastihla bouřka – jestli se tomu tak ještě dá říct, as seen on TV – při které nám první stan málem odlítl a zásah letícím raftem konstrukce stanu nepřežila).

Stan jsme tedy sbalili, že půjdeme na zmíněný koncert, ale že se ještě zkusíme podívat do stanu Sony Ericssonu, kde den předtím rozdávali pláštěnky. Protože bylo evidentní, že pršet bude a vlastním telefon této značky, doufal jsem, že se nám podaří draftovat jednu z pláštěnek. Pláštěnky však došly a my taky, protože se strhla prudká bouřka, která nás ze stanu telefonní firmy bez pláštěnek nepustila. Po chvíli začaly padat dvoucentimetrové kroupy (nevím, jak by se s nimi náš stan popral), což by nebylo tak hrozné jako to, že byla v celém areálu vypnuta elektřina a tím pádem byl zde přítomný Playstation 3 zcela na houby. Navíc jsme zjistili, že jsme vlezli do úplně nevhodného stanu, který se po odpojení od elektřiny vyfoukne, takže jsme jak trubky drželi stan, aby na nás nespadl.

Naznali jsme, že z festivalu už nic moc nebude, takže jsme zaveleli směr vlakové nádraží a hurá zpátky do Brna. Hodně mě mrzí, že jsem nemohl vidět americko – balkánsko – punkovo – rockovou dechovku Gogol Bordello, která Colours of Ostrava zavírala, ale odjíždět v neděli o půlnoci z Ostravy už by bylo moc, i když i o tom jsem uvažoval. Škoda že hráli v takovou pro většinu lidí nepřijatelnou dobu, těšil jsem se na ně snad nejvíce z celého festivalu. Videoochutnávka z Aktuálně.cz zde.

Postřehy k festivalu

  • Vyplatilo se nepodcenit přípravu. Den před odjezdem jsem zodpovědně strávil 3h na Youtube, abych se podíval co je která kapela zač a byl jsem schopen vytipovat ty, kterým budu dávat přednost. Na tento nápad jsem byl oprávněně hrdý a perfektně mi pomohl zorientovat se v pro mě úplně neznámých kapelách.
  • Trochu mě mátlo, že jsem vždycky chodil přesně na opačnou stranu, než chodily davy. Asi mám divný hudební vkus.
  • Trochu zvláštní je, že hlavní 2 podia jsou od sebe vzdálena asi 15min chůze, což je nepříjemné, když se člověk přemisťuje po skončení jednoho koncertu na koncert jiný a prodírá se davy lidí. Protože člověk opouští jeden areál a vstupuje do druhého, tento druhý vstup dav zašpuntuje, protože ochranka musí prohlédnout číslo na náramku (vyskytly se nějaké falešné, tak náramky musely být zkoumány podrobně) a prohlédnout všem batohy (aby se do areálu nenosilo jídlo a pití). Více mi vyhovují festivaly v jednom areálu, ovšem je pravda, že festival v centru města má taky něco do sebe.
  • Příjemné bylo, že jídlo nebylo nijak extra předražené a pivo se dalo pořídit za příjemných 27 Kč, což je na festivalu celkem rarita.
  • Zajímavé bylo dodržování časového plánu. S tak přesným a fungujícím rozvrhem jsem se na festivalu snad ještě nesetkal. Bohužel to někdy bylo na úkor koncertů, protože pořadatelé nepovolili přídavky ani když celé publikum skandovalo ještě několik minut po odchodu umělce.

Přestože byly letošní Colours of Ostrava poměrně deštivé, návštěvy jsme nelitovali a festival si užili.

Profesně se zabývám internetovým marketingem a také mobilní reklamou. Žiju v Brně.

Označeno v Ostatní

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Vítejte na mém blogu převážně o internetovém marketingu. Kromě článků, které jsem napsal pro Lupu se sem snažím dávat zajímavosti z internetového marketingu, se kterými se potýkám při své práci.
Blog nejen o internetovém marketingu
Kromě PPC, SEO, SEM a dalších disciplín se budu zmiňovat i o bannerových online reklamách, příp. dalších věcech, týkajících se webu a internetu.

W o r n l o o k | Viktor


RSS Zdroj RSS zdroj